SkiTour 2019 - Velký rozhovor!

11.03.2019

Na začátek pár nudných, ale všeříkajících čísel. Do SkiTour 2019 se zapojilo celkem 246 běžkařských týmů různých zemí světa. Skupina Přátel Lehkého Šlapání vybojovala ve Velké Skitour 39. místo a v Malé Skitour 24. místo a to se zúčastnila pouze 2 závodů z každé katergorie. SPLŠ se tak zařadila k nejlepším českým běžkařským týmům letošní zimy. Tolik nudná fakta, teď nuda končí, protože vám přinášíme exkluzivní velký rozhovor s hrdiny letošní zimy.


Ahoj kluci. Jak hodnotíte uplynulou zimní sezónu jednou větou?

Milan Trlica: Dovolil bych si použít citát sira Winstona Churchila.

"Jsem si jist, že jsme pány svého osudu, že naše úkoly, jež před námi leží, nejsou nad naše síly a že žádná dřina a úsilí nejsou vetší, než můžeme snést. Dokud věříme tomu, co děláme a dokud máme nezdolnou vůli vítězit, vítězství je naše."


Martin Janíček: K tomu Churchilovu citátu není co dodat. Takže jedním slovem. Z pohledu předsedy ji hodnotím jako přelomovou, z pohledu závodníka jako podařenou.

Ondra Novosad: V prvním kopci každého závodu jsem přemýšlel, jak po skončení závodu narvu běžky do kamen a tři hodiny po závodu už, kdy se jede nějaký další podnik.

Michal Srba: Ahoj, s letošní zimní části sezóny jsem velmi spokojen, z důvodu velice nadstandardních sněhových podmínek.

Martin Valigura: Jednou větou tato sezona snad ani nejde zhodnotit. Pokud bych měl však shrnout letošní běžkařskou sezónu jednou frází, nazval bych to: " Od projížďky až k profi týmu".

Zúčastnili jste se dvou závodních serií, české SkiTour a nejprestižnější světové série Ski Classics. V čem tkví kouzlo těchto sérií? A je nějaký ze závodů, která vám utkvěl v paměti? 

Milan: Každý závod je něčím specifický a jiný, já osobně beru jako nejpovedenější Karlovskou 50, na kterou bylo skvělé počasí a především domácí prostředí, kdy člověk zná každý kopec a zatáčku a jak říká náš týmový kolega Martin Valigura, hlavně každý krmelec a to se ukázalo být velkou výhodou. Velké poděkování bych chtěl věnovat klukům ze SkiNiki Vsetín, speciálně Pavlovi Valigurovi za excelentní přípravu lyží, kterou by se od něj mohly učit i velké světové týmy.

Martin J.: Podle mě je kouzlo takový závod vůbec uspořádat, představte si rok něco připravujete a pak vám třeba chybí sníh, jako loni na Karlovské 50. Já jsem se zúčastnil pouze jednoho závodu, tím pádem mi utkvěl v paměti. Vybojoval jsem pro tým stupně vítězů, první v mé běžkařské kariéře, takže na něj nikdy nezapomenu, na tu atmosféru, počasí, mraky fanoušků i na ty malé děti a důchodce které jsme na trati Karlovské 10 zdolal.

Ondra:  Jak už naznačil předseda. Kouzlo těchto závodů tkví v tom, že jsou záležitostí široké veřejnosti všech věkových kategorií, takže máte velkou šanci nedojet úplně poslední.
 

Michal: Já se zúčastnil pouze po jednom závodě z každé této série a musím říct, že oba tyto závody byly jako nebe a dudy. Velmi rád a každoročně se účastním Karlovské 50, kterou považuji za domácí takzvaný rodinný závod. Nenarazíte zde na davy závodníků, jako tomu je na Jizerské 50.

Martin V.: Já osobně jsem byl týmovým manažerem nominován pouze do jedné z výše uvedených sérií - Ski Tour. Do příštích let je mým cílem předvádět kvalitní a stabilní výkony, abych se probojoval do užší nominace a věřím, že jednoho dne se postavím na start Ski Classics po boku našich týmových hvězd.

V paměti mi utkvěla samozřejmě Karlovská 50, kterou jsme jeli v plné sestavě. A byl to můj závodní debut v SPLŠ. Nikdy na to nezapomenu. Děkuju za příležitost kluci.


Michale, když jsi nakousnul legendární Jizerskou 50 nemohu se na ni nezeptat , bolela hodně? A jak na vás zapůsobila? Hodláte se na ni vrátit?

Michal: Musím přiznat, že letošní J50 byla snad nejtěžší závod, který jsem kdy absolvoval a bolela neuvěřitelně moc. Vyrazil jsem na ní s velkým očekáváním a ambicemi. Ty se ovšem rozplynuly hned na začátku závodu, když jsem zjistil, že stoupací vosk funguje prakticky jako skluzný a to se potom těžko závodí i se závodníkama ze sedmé vlny.

Milan: Jako nováček člověk opravdu neví co očekávat a realita byla fakt krutá. Je to velký boj, když před tebou startuje víc jak 3500 závodníků. Zlomené hole, lyže nejsou na prvních kilometrech žádnou výjimkou. Letošní ročník beru spíš jako získání zkušeností. Navíc nám nepřálo ani počasí, kdy i profi týmy měly obrovské problémy se servisem a do poslední chvíle nebylo jasné jakou mázu zvolit. Přesto jsem stoprocentně odhodlaný se na start postavit i v příštím ročníku.

Letos jste se zařadili k nejlepším českým běžkařským týmům, povedly se dokonce stupně vítězů, je to zavazující směrem k následující zimní sezoně?

Milan: Je to pro nás velký závazek do příštích sezon a zároveň nás tohle umístění motivuje stále se zlepšovat a makat na sobě.

Martin J.: A jednoznačně se budeme ještě zlepšovat, jsme vesměs mladí kluci, vytrvalostní vrchol máme ještě daleko před sebou.

 Ondra: Myslím , že týmový závazek a program do další sezoný je jasný: 11.1.2020 KAISER MAXMILIAN LAUF; 18.1.2020 LA DIAGONELA; 26.1.2020 MARCIALONGA; 9.2.2020 JIZERSKA 50; 16.2.2020 KARLOVSKA 50 a všechno to SPLŠ zakončí začátkem Března na Švédskem VASÁKU. Jenom doufám , že "premianti" týmu neutratí opět celý sezónní rozpočet SPLŠ a my "béčkový" jezdci se podíváme maximálně do Karlovic.

To jsou velké plány. Vraťme se zpět k letošní sezóně. Který z výsledků byl pro vás nejcennější?

Milan: Já osobně beru jakýkoliv dokončený závod jako úspěch, vždyť před třemi, čtyřmi lety jsem bral běžky spíš jen jako takovou zimní turistiku s kamarády. Takový přejezd Vsetínských vrchů zakončený oslavou mých 30. narozenin si určitě všichni jeho účastníci dost dobře pamatují...no minimálně nějakou část. Letos stojím na startu velkých závodů spolu s takovými esy jakými jsou Andreas Nygaard, Standa Řezáč nebo Iveta Balejová.

Martin J.:  Z pohledu předsedy je to Milanův třítýdenní trojboj, on by jezdil ještě do teď kdyby mu ten sníh neroztál. A pak cením si každé účasti každého člena, doufejme, že vysoká závodní morálka bude pokračovat i v létě.

Ondra: Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se a vzhledem k tomu, že všechny mé cílové umístění byly několikamístné je pro mě těžké si je vůbec zapamatovat!

Michal: Jsem velmi nadšený z času na domácím závodě Karlovské 50. Sice jsem doufal v ještě o něco malinko lepší čas, ale i tak jsem velmi spokojen a aspoň je co zlepšovat v příštím roce.

Martin V.: Nejcennější výsledek uplynulé sezóny byla pro mne nominace do týmu SPLŠ. Není to na první pohled sice pódiové umístění, ale vyžadovalo to přinejmenším tolik energie a náhody a dřiny.

Letos jste změnili styl přípravy na sezonu a následný závodní program, jak vám tato změna vyhovovala a hodláte se ji držet? 

Milan:  Tak máš určitě na mysli, především Italské soustředění. Tam, musím říct, opravdu nepodcenil nikdo nic .Od první chvíle bylo zřejmé, že tady půjde do tuhého, když jsem viděl, že i takový Ondra Novosad si místo obvyklých 40 až 50 dovezl jenom 12 piv. Za ten týden se udělal velký kus práce. Například Martin Valigura zná zpaměti všechny názvy zastávek skibusu na zelené lince, s běžkami v ruce brázdil celé údolí Livgina. Dokonce se spřátelil i s některými s řidičů a považte, bez znalosti Italštiny.

Martin J.:  Já bych se ji určitě držel. Příprava v Livignu nás nakopla, potřebovali jsme se dostat z té každoroční závodní rutiny, aji kluci mi přišli takoví veselejší, zvlášť v nočních a ranních hodinách. Snad mě paní předsedová pustí i příští rok.

Martin V.: Osobně jsem se na sezonu nikdy nepřipravoval. Letos jsem to měl v plánu stejně tak. Zlom však nastal při mé plánované dovolené v Livignu. Z očekávané lyžařské dovolené se stal běžkařský dril! Duo Novosad-Trlica mi nedalo oddychnout. Ve dne, v noci... Trénovalo se snad na všech frontách. Běžky, lyže, automobilové dovednosti, základy italštiny a mnoho dalších. Na druhou stranu právě toto soustředění přesvědčilo vedení týmu aby mne nominovalo. Ovšem pokud bychom se měli držet stávajícího modelu přípravy, je možné, že na konci příští sezony budou naše řady řidší.

Ondra: Styl přípravy, vyjma drastický kemp v Livignu, jsem letos změnil rapidně. Místo jednoho okruhu Vsetín - Janová jsme s naším terierem Belinkou zařadili hned okruhy dva! Běžkařská stopa se nám na cyklostezce mnohdy rozpadala pod nohama , ale stálo to za to! Tímto bych chtěl Belince poděkovat, že mi byla tahounem po většinu z mých 30 treninkových kilometru.

Michal:  Já jsem rozhodně spokojen, nehodlám do příští sezóny nic měnit. Méně času stráveného v hospodě a o to víc času věnovaného stopě přineslo své ovoce.

Co říkáte na letošní sněhové podmínky? Pamatujete, kdy naposledy byla zima k běžkařům takto štědrá?

Martin J.: já jsem ještě tak mladý, že nepamatuju, nebo tak starý že už napamatuju. Jak kdy.

Milan:  Co k tomu dodat. Dokonalé, dokonce se proslýchá, že tolik sněhu jako bylo letos v Karlovicích neměl ani Diego Maradona ve své lóži na loňském MS ve fotbale.

Michal: Letošní sněhové podmínky byly úžasné. Je mým zbožným přáním, aby aspoň takovéto podmínky panovaly každý rok.

Nyní vás čeká krátký odpočinek a příprava na letní část sezóny. Jak strávíte těch pár dnů volna?

Milan:  Nic takového jako volno se samozřejmě nekoná. Zimní sezona je u konce, ale za dveřmi je start jarní části. Takže místo odpočinku jenom krev,pot a slzy. Navíc jsem byl na stará kolena draftovaný do hokejového týmu manažera Tomáše Adámka, kterého tímto zdravím (a pevně věřím, že si udržím místo v sestavě), což je pro mě jako nehokejistu a antitalent velká makačka a všem klukům se takto na dálku omlouvám, že jim to kazím.

Ondra: Těch pár dnů volna co jsem měl jsem strávil v ne zrovna dobré duševní a tělesné kondici po sobotním křtu nového loga SPLŠ a následné afterparty.

Michal: Budu odpočívat, žádný speciální plán nemám. A určitě si zajdu na pivo s kamarády.

Martin V.: Během páru dní podstoupím operační zákrok na zpevnění ramene. Při stoupání mi ruce nezabíraly tak jak mají, a proto je nevyhnutelné posílit tyto partie. Tato metoda je známá ze severských zemí, tak doufám že se výkony a výsledky následně dostaví.

Martin J.: Já žádné volno nemám, jsem prakticky neustále v přípravě na něco.

Už za měsíc tedy 6.4. tě čeká Milane Pražský půlmaraton, jak je těžké se přeorientovat z běžce na lyžích na bězce bez lyží? Bude měsíc stačit na kvalitní přípravu?

 Milan: Je to tak. Bude to moje druhá účast, takže se moc těším. Loňský závod a jeho atmosféra mě nadchly. Měsíc na přípravu je, myslím, tak akorát. Nekladu si nějaké velké cíle, nechám vepředu blbnout kluky z Keni a Jirku Homoláče. Sám budu spokojený s časem okolo 1 hodiny 30 minut, přeci jen jsme na startu běžecké sezony, takže forma by měla gradovat spíš v letních měsících.

Jaké jsou plány pro ostatní členy týmu směrem k letní sezóně, co považujete za vrchol letní sezóny?

Martin J.: Těch běžeckých a cyklistických závodů bude mnoho. Základem bude určitě série Valachy Tour. Rádi bychom se zúčastnili také legendárního Bikemaratonu Drásal. Koketujeme s myšlenkou zajet si i 24hodinový závod na kolech v Jihlavě. Běžecky to budou půlmaratony v Praze, Olomouci a Zlíně, kde si připravujeme takové malé překvapení a na závěr sezony určitě domácí Valachiarun.

Michal: Já osobně bych se chtěl soustředit na sérii ValahyTour, kde bych chtěl vylepšit celkové pořadí z loňské sezóny. Dále mám v plánu zúčastnit se více běžeckých závodů jako loni, možná zařadím i nějaký půlmaraton. Za vrchol sezóny považuji Valachy mana.

Ondra: Já za vrchol letní sezony považuji Rákosníčkův běh na 1000 metrů 13.7. v Liberci, kterého bych se chtěl určitě zúčastnit.

Martin V.: Vrchol letní sezóny bude bezesporu oslava narození dítěte Ondry Novosada. Tedy v případě, že nás, ostatní členy týmu pozve...

Kluci děkuji vám moc za příjemný rozhovor a přeji mnoho úspěchů v letní části sezóny, po které se určitě zase sejdeme, a nad šálkem dobré italské kávy, ji zhodnotíme.

SPLŠ: Díky moc. A děkujeme také všem fanouškům. My si vaší podpory vážíme, fanděte i dál, doražte nás podpořit na některé závody a nebo ještě lépe připojte se k nám a některé závody si zkuste na vlastní kůži. ALORA!!